Proč se v souvislosti vlivu vína na zdraví hovoří častěji o červeném víně? Prospěšnost vína v nedávné době odstartoval poznatek irských vědců, kteří přišli na to, že ve Francii a zemích kolem Středozemního moře se vyskytuje podstatně méně koronárních onemocnění než v zemích, kde se pije víno méně častěji, nebo vůbec. Jev nazvaný "Francouzský paradox" je spojován s životním stylem Francouzů, u kterých se navzdory konzumace potravin s vysokým podílem tuků a sacharidů, kouření a nedostatečného pohybu vyskytuje nejnižší úmrtnost na infarkt. Důvodem je pravidelná konzumace vína a kladný vztah k zelenině bohaté na vitamíny. Protože je Francie známá svými kvalitními červenými víny, hlavně oblast Bordeaux, hledali vědci odpověď u červených vín.

Obsah zdraví prospěšných fenolických látek je u červených vín vyšší, od 800 - 4000 mg na litr, u bílých vín se jejich podíl pohybuje mezi 200 - 500 mg na litr. Podíl těchto látek je ovlivňován technologií zpracování hroznů a školení vína. Polyfenoly jsou obsaženy ve slupkách bobulí a do vína přecházejí na začátku výrobního procesu, při nakvášení rmutu používaného u výroby červených vín. V procentuálním vyjádření je slupky modrých odrůd obsahují více než odrůdy bílé. Množství polyfenolů je ještě redukováno následnou filtrací.

Roli v obsahu fenolických látek hrají půdní podmínky, délka slunečního svitu a vliv stresových podmínek (viz. fenolické látky). Dnes se zdraví prospěšným látkám ve víně věnují samotní výrobci. Studie velkopavlovické společnosti VINIUM prokázala, že jejich červená vína obsahují více resveratrolu než bílá, při jejichž výrobě jsou hrozny bez nakvášení ihned lisovány. Podíl resveratrolu je srovnatelný s hodnotami červených vín ze světových vinařských oblastí. Studie ve čtyřech moravských vinařských oblastech prokázaly na sedmi modrých odrůdách podobné hodnoty. Společnost Znovín Znojmo prezentovala pozitivní výsledky obsahu resveratrolu bílého vína odrůdy Veltlínské zelené, pěstovaného v určité oblasti. Studie Prof. Milana Šamánka potvrdila na padesáti mužích, kteří konzumovali v průběhu čtyř týdnů 350 ml denně Veltlínského zeleného, že příznivě ovlivnilo faktory aterosklerózy a srdečního infarktu. Dosavadní výsledky poukazují na stejnou prospěšnost moravských a českých vín jako u vín z jiných vinařských oblastí světa.

Obsah jednotlivých složek ve víně se liší dle druhu, kategorie vína, objemu alkoholu a obsahu zbytkového cukru:

1,5 dcl suchého červeného vína (12,5 % obj. alkoholu +) představují 123 kalorií, obsahují přibližně 0,28 g bílkovin (nefiltrovaná vína mohou obsahovat více bílkovin), 2,9 g uhovodanů, 0,01 % denní dávky vitaminu B1, 0,05% vitaminu B2 a 0,13 % vitaminu B3

1,5 dcl suchého bílého vína (12,5% obj. alkoholu +) představují 115 kalorií, obsahují přibližně 0,14 g bílkovin (nefiltrovaná vína mohou obsahovat více bílkovin), 1,35 g uhovodanů, 0,01 % denní dávky vitaminu B1, 0,01% vitaminu B2 a 0,12 % vitaminu B3

Poloviční dávka dezertního vína (18 % obj. alkoholu +) představuje 130 kalorií, obsahuje přibližně 0,17 g bílkovin (nefiltrovaná vína mohou obsahovat více bílkovin), 10 g uhovodanů, 0,02 % denní dávky vitaminu B1, 0,02% vitaminu B2 a 0,18 % vitaminu B3

+ Vyšší procento alkoholu představuje vyšší podíl kalorií.

Porovnání obsahu resveratrolu v červených vínech z různých oblastí světa a regionů v České republice

Použitá literatura - Vinařský obzor č. 7 - 8, 2003

Kyseláková Marie, Balík Josef, Veverka Jaromír - Zahradnická fakulta Lednice MZLU Brno
Tříska Jan, Vrchotová Naděžda - Ústav ekologie krajiny AV ČR České Budějovice
Totušek Jiří, Lefnerová Danuše - Lékařská fakulta MU Brno