 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
|
|
 |
|
Víno je lék. Když ho není moc Téměř se 160 litry na hlavu vede Česko žebříčky spotřeby piva. Vína průměrný český občan vypije jen patnáct litrů. Obráceně by to určitě bylo lepší, protože víno je zdravý nápoj. Samozřejmě, jen pokud se to s ním nepřehání. Nedá se říci, že by Francouzi vedli nějak příkladný život. Jedí mnoho a jejich kuchyně je ve srovnání třeba s italskou těžká. Tuků se rozhodně nezříkají, zvláště těch v podobě smetany a lahodných sýrů. Přesto relativně málo trpí chorobami srdce a cév a francouzské ženy drží evropský primát co do délky života. Odborníci tomuto jevu říkají "francouzský paradox". A jedno z možných vysvětlení vidí v pravidelném pití vína. "Umírněné pití alkoholu není na škodu. Podle statistik nejméně na choroby srdce a cév neumírají abstinenti, ale lidé, kteří pravidelně pijí malé množství alkoholu," říká předseda České kardiologické společnosti Jaromír Hradec. Červené je zdravější Na tyto látky je podstatně bohatší červené víno. Lidskému zdraví nicméně prospívá i víno bílé. Některé studie naznačily, že zejména bílé víno rovněž obsahuje množství tělu prospěšného vápníku. Vitaminy ve víně nehledejte A jak se správný burčák pozná? "Měl by se nacházet přibližně mezi třetím až sedmým dnem od začátku kvašení. Důležité je, aby byly odfiltrovány hrubé nečistoty. Barva je světlá, lehce mléčně zabarvená," vysvětluje Jaromír Veverka. Tak jako u jiných potravin je i u vína dobré sledovat obsah konzervačních látek. Tento údaj musí výrobce ze zákona uvádět na etiketě. "Jediné, co se nemusí uvádět, je oxid siřičitý. Přidávání konzervačních látek do vína už není nutné ani u velkovýrobců. Dnes mohou použít filtry, které zachytí i kvasinky a jiné mikroorganismy," říká Jaromír Veverka. Pozor na závislost! Pokud si někdo zničí kvůli pití svůj profesní i rodinný život, a navíc začne trpět cirhózou jater, není mu už mnoho platný fakt, že snad někdy mělo víno na jeho zdraví i kladný účinek. "Mechanismus vzniku závislosti je stejný, ať jde o pivo, víno nebo rum," říká primář oddělení pro léčbu závislostí pražské Všeobecné fakultní nemocnice Petr Popov. Nedá se tedy říci, že by třeba na jižní Moravě bylo více alkoholiků než jinde. Ti, kteří tam jsou, zpravidla preferují nápoj pro svou oblast typický, tedy víno. "V těžší fázi alkoholismu pak stejně jako pivaři přecházejí na destiláty, protože je tak pro ně jednodušší získat požadovaný objem alkoholu," doplňuje lékař. Vše záleží na osobní dispozici. Podle vinařů lze žít s vínem v souladu po desetiletí. "Za těch třicet let, co zde pracuji, jsem poznal desítky sklepmistrů. Každý z nich musí ochutnat i šedesát vzorků vína denně. Co pamatuji, měl problémy s alkoholismem jeden jediný," říká František Hromek, výrobní ředitel velkopavlovické společnosti Vinium. Kvalita je dražší Víno a zdraví jdou ruku v ruce Přehnali jste to s pitím v závěru roku a poté se zařekli, že už je toho dost? Žádný extrém ovšem není pro zdraví dobrý. I když to lékaři neradi přiznávají, většina z nich totiž uznává, že mírné pití vína zdraví nejenom neškodí, ale dokonce prospívá. Možná právem se totiž obávají, že když to veřejně přiznají, my, lidé chybující, rádi vynecháme důležité slovíčko MÍRNÉ a zapamatujeme si jenom to, co se nám hodí - pít je zdravé. Doktoři totiž dobře znají své pappenheimské. Francouzský paradox Lékaři zkoumali takzvaný francouzský paradox, aby zjistili, proč navzdory nepříliš zdravé stravě s nadměrným množstvím mastných jídel trpí Francouzi daleko méně než ostatní národy Evropy na kardiovaskulární choroby. Po podrobné studii odhalili, že je to díky pravidelnému pití vína. To totiž obsahuje látky, které brání ucpávání cév a mají dokonce i protirakovinové účinky. Když byla tato zpráva zveřejněna v USA, řádově tam okamžitě stoupla spotřeba vína. Víno a alergici Alergo-imunolog doktor Jozef Macášek v loňském roce zkoumal na vzorku padesáti pacientů s poruchami imunity, projevující se opakovanými infekcemi dýchacích cest, zda se na jejich zdravotním stavu pozitivně projeví konzumace bílého vína. Vybral Veltlínské zelené ze Znovínu (viz dnešní ochutnávku). Ženy měsíc pily denně 0,25 - 0,30 l vína, muži o deci víc. Po porovnání výsledků vyplynulo, že navzdory období testu, kdy byl zvýšený výskyt viróz, u většiny účastníků studie, kteří se dlouhodobě léčí pro poruchu imunity, došlo ke zlepšení signifikantních humorálních a imunologických parametrů oproti výchozím hodnotám. Víno ve sledovaném období nahradilo u osob podstupujících test obvykle užívané preparáty, aniž se snížila jejich odolnost proti infekcím. Tvorba ochranných látek K podobným závěrům dospěl ve své práci Chemie a biochemie přírodních látek Juraj Harmatha, vedoucí vědecký pracovník oddělení přírodních látek Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Po kapitole věnované zdraví prospěšným látkám v zeleném čaji se věnuje vínu. Píše: "Dalším skvělým přírodním zdrojem bioflavonoidů je víno. Obsahuje mimo mnohé cenné látky, blahodárně působící na čichové, chuťové a zažívací orgány, také bohatě zastoupené a účinné flavonoidní antioxidanty. Největší zájem se soustřeďuje na stilbenoidy cis- a trans-resveratrol a jeho oligomery. Jsou považovány za nejúčinnější složku pozitivně ovlivňující arteriosklerotické změny a koronární onemocnění srdce. Účinně inhibují oxygenesové enzymy, čímž snižují oxidaci LD lipidů a brání tak agregaci krevních destiček, trombóze, ukládání cholesterolu a nadměrnému zvyšování krevního tlaku. Resveratrol je součástí protiplísňové bariéry hroznů." Víte, jak se vyhnout infarktu? 7 rad pro zdraví Každý, kdo chce chránit své srdce, by se měl řídit radami lékaře Petra Widimského, přednosty kardiologické kliniky pražské nemocnice na Vinohradech. Mnoha problémům lze zabránit změnou životního stylu. 1. Nekuřte, cévy to ocení Cigarety škodí srdci dvojím způsobem. Jednak urychlují rozvoj aterosklerózy - a právě tato nemoc k infarktu spolehlivě vede. Jednak také zvyšují krevní srážlivost. Infarkt přitom vzniká tak, že se tukem zúžená věnčitá tepna náhle ucpe krevní sraženinou. Pacient po infarktu, který přestane kouřit, si sníží riziko opakovaného infarktu asi o 30-40 procent. 2.Nepřejídejte se, tuk navíc škodí Kila navíc srdci škodí, protože znamenají nadbytečný tuk. Zjednodušeně si lze představit, že tak, jako se tuk obézním osobám hromadí na hýždích - kam se ho vejde hodně, tak se jim hromadí i v cévách. K ucpání třímilimetrové cévy ho však stačí docela málo. 3.Hýbejte se, budete v dobré kondici Dostatek pohybu vám pomůže udržet si zdravou váhu, a navíc budete v dobré kondici. Výdej energie musí být v rovnováze s příjmem, u osob s nadváhou musí výdej energie mírně převažovat nad příjmem. Pohybem si tuk spálíte a nebude se vám ukládat do cév. 4.Zajímejte se o to, jaký máte cholesterol V krvi je jednak "zlý" cholesterol (lékaři mu říkají LDH) a také "hodný" neboli LDL cholesterol. Toho zlého by mělo být v ideálním případě méně než 2,6 milimolu na litr, při hodnotě vyšší než 4,9 mmol/litr je již riziko skutečně vysoké. Hladina hodného cholesterolu by naopak neměla být nižší než jeden milimol na litr. Před škodlivým cholesterolem chrání rostlinné tuky, dostatek vlákniny a částečně také pohyb. 5.Pozor na cukrovku, škodí srdci Udržujte si normální hladinu cukru v organismu. Hodnota glukózy v krvi by měla být u zdravých osob menší než šest milimolů na litr, u diabetiků by se měla této hranici alespoň co nejvíce blížit. Hladinu cukru může změřit praktik. 6.Pravidelně si měřte krevní tlak Vysokému krevnímu tlaku lékaři říkají "tichý zabiják". Nijak nebolí, ale velmi poškozuje cévy, a nepřímo tak může způsobit nejen srdeční infarkt, ale často i mozkovou mrtvici. Pokud máte krevní tlak 120/80, je vše v pořádku. Za normální (ale již ne ideální) se ještě považuje tlak do 140/90. Tlak 140/90 a vyšší už značí velké riziko. 7. Dopřejte si pravidelně malé množství alkoholu Denně dvě sklenky vína pro muže, respektive jedna sklenka vína pro ženy denně mohou být prospěšné, protože brání poškozování buněk. Alkohol ve vyšších dávkách již škodí - nejen játrům (o nichž se to obecně ví), ale i srdci. Nadměrná spotřeba alkoholu navíc podporuje vznik některých srdečních nemocí. Bílé víno je proti infarktu lepší než červené Potraviny mohou být lékem i jedem, záleží pouze na velikosti dávky," prohlásil kdysi slavný německý lékař A ureolus Paracelsus. Pro víno, a alkohol vůbec, je tahle pravda obzvlášť výstižná. Stačí, když si projdete různé lékařské studie, které zkoumají vliv vína na lidské zdraví. Rozdílné názory na to, jestli nám víno prospívá nebo naopak škodí, mají dokonce irůzní lékaři. Svérázná péče o zdraví občanů Radní ze španělského vinařského městečka Noblejas to však viděli jasně. Odhlasovali, aby všichni místní občané, kterým je víc jak 40 let, dostávali od radnice zdarma skleničku vína denně. Opozice je obvinila z populismu. Fakt, že umírněné pití vína významně snižuje pravděpodobnost infarktu (podle některých studií až o 80 %) a má na krevní oběh řadu dalších pozitivních vlivů, považuje většina kardiologů za prokázaný. Dnes už existuje víc než šedesát studií, včetně velice rozsáhlých, které tyto efekty přesvědčivě dokládají. Chrání před předčasným stárnutím Francouzští odborníci řadu let zdůrazňovali, že výborné je zejména červené, které vedle alkoholu obsahuje zvýšené hladiny polyfenolů. Těm se přičítá antioxidační účinek. To znamená, že nás mají chránit před zhoubnými nádory, kornatěním tepen, předčasným stárnutím a dalšími negativními účinky volných kyslíkových radikálů, které vznikají při látkové výměně v buňkách. Poslední výzkumy však ukazují, že pokud jde o infarkty, chrání nás významně víc bílé víno nežli červené. Soudě alespoň podle výsledků dvanáct let trvající studie, kterou američtí lékaři dělali se skupinou 38 000 zdravotníků a kterou nedávno zveřejnili v odborném tisku. Upozorňují na ni dva odborníci prof. MUDr. Milan Šamánek, DrSc. a doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. A sice ve společné knize Pít či nepít (nakladatelství Radix), která se zabývá vlivem vína na lidské zdraví. K podobnému výsledku jako tato studie dospěl profesor Šamánek i ve svém malém, ale zajímavém výzkumu. Vybral skupinu padesátníků, kteří pili po dobu jednoho měsíce každý den 3,5 dcl bílého Veltlínského zeleného 1999 ze sklepů v Šatově. Druhá skupina pak absolvovala totéž s červeným Svatovavřineckým 1999, ze stejných sklepů. Zatímco po bílém se jim významně zvýšila hladina dobrého HDL cholesterolu, mírně klesl krevní tlak a výrazně klesla hladina fibrinogenu, který znamená riziko pro postižení věnčitých tepen. Po pití Svatovavřineckého se tyto pozitivní efekty nedostavily. Nebezpečí závislosti Pravidelné pití vína nemusí vyvolat jen pozitivní efekty, ale také alkoholismus. Odborníci, kteří se zabývají jeho léčbou, proto obvykle udávají menší doporučené dávky pro každodenní pití vína, nežli třeba kardiologové. Místo dvou až čtyřech deci denně pro muže a polovinu této dávky pro ženy, mluví maximálně u dvou deci vína denně pro muže a deci pro ženy. Ale u některých lidí vzniká vysoké riziko závislosti už při tomto množství. Je však pravda, že jde většinou o lidi emočně a psychicky nevyrovnané. Primář MUDr. Karel Nešpor z psychiatrické léčebny v PrazeBohnicích je přesvědčený, že dostatečný preventivní účinek proti infarktu a dalším nemocem krevního oběhu má pro muže půllitr piva každý druhý den, tedy asi 1 dcl vína. Pro ženy je vhodná poloviční dávka, protože jejich organismus štěpí alkohol pomaleji. Kdo je mírný piják Americký vědec Raimond Pearl zveřejnil v roce 1926 první rozsáhlou studii dokumentující vliv abstinence, mírného a přehnaného pití alkoholu na úmrtnost lidí (překvapivě nejvyšší byla mezi úplnými abstinenty, po nich následovali alkoholici a teprve pak mírní pijáci). I když tak letitý výzkum je třeba brát s rezervou, Pearl na svou dobu zajímavě definoval mírného pijáka. Podle něj je to člověk, který nevyhledává opilost, ale pije mírně, pro sedativní účinek alkoholu. Konečně to, že nás víno dokáže uvolnit a zlepšit nám náladu, na něm oceňujeme dodnes. Pokud jde o závislost, tvoří u nás většinu alkoholiků pijáci piva. Ale je pravda, že dost alkoholiček pije také víno, obvykle doma, o samotě. Pokud se o rizicích závislosti, jejích příznaků i možnostech léčby chcete dozvědět víc, podívejte se na internetu na adresu: www.mujweb.cz/veda/nespor. Milovnici vína mají vyšší vzdělání Přílišné pití vína přispívá k cirhóze, tedy tvrdnutí jater (pijáků vína však bývá mezi nemocnými nejméně, častěji postihuje milovníky piva nebo destilátů). Také urychluje vznik řady duševních chorob a nádorových onemocnění (jazyka, dutiny ústní, jícnu a jater, ale částečně také prsu u žen) Podle Světové zdravotnické organizace se alkohol často podílí na závažné kriminalitě, násilí, úrazech, nehodách a sebevraždách. Ale i na vyšší nemocnosti a nižší produktivitě práce. Podle amerických statistik jsou zisky z prodeje alkoholu a ztráty způsobené společnosti v poměru 1:2. "V České republice je průměrná spotřeba alkoholu vysoká, kolem deseti litrů stoprocentního alkoholu na osobu," říká primář MUDr. Karel Nešpor z psychiatrické léčebny v PrazeBohnicích, odborník na otázky závislosti na alkoholu. "Proto se na rizika spojená s jeho pitím snažíme upozornit a varovat před nimi." Na druhou stranu patří většina pijáků vína k lidem s vyšším vzděláním, příjmy a společenským postavením, kteří víc dbají o své zdraví. Tvrdí to alespoň americko-dánský výzkum. Výborná česká i moravská "Česká a moravská vína obsahují v průměru množství polyfenolů srovnatelné s vyhlášenými francouzskými víny z Burgundska a z Bordeaux," říká doc. ing. Karel Melzoch, CSc., z Vysoké školy chemicko technologické v Praze, který spolu se svými kolegy zkoumal víc než stovku vzorků našich vín. "Je to dané naší geografickou polohou. Odrůdy vinné révy tu musí mít hodně těchto látek, aby je nezničily plísně a další choroby." Ten, kdo nechce pít víno, si podle něj může polyfenoly dopřát třeba v čaji, zejména zeleném, nebo ve švestkách, borůvkách, ostružinách, jeřabinách, jahodách případně ve špenátu. Hodně těchto látek je také v cibuli. Ani skleničku! Pít víno by určitě neměly: Kuřáci umírají o deset let dříve Kouříte? Pak si můžete být téměř jisti, že vás cigarety obírají o deset let života. Vyplývá to z dlouholetého a obsáhlého průzkumu britských vědců z Oxfordské univerzity. Ti ke svým zjištěním dodávají: típnout poslední cigaretu není nikdy pozdě. S každým rokem, kdy se tohoto zlozvyku zbavíte, se zvyšuje i průměrný věk, kterého se můžete dožít. "Je jasné, že kouření zdvojnásobuje úmrtnost dospělých ve středním i starším věku. Je také jisté, že pokud se toho člověk vzdá, může vyloučit část rizika," řekl agentuře Reuters 91letý profesor Oxfordské univerzity a bývalý milovník tabáku Richard Doll, který v roce 1954 prokázal vliv kouření na vznik rakoviny. Ze studie vyplývá, že kuřáci umírají dvakrát častěji předtím, než dovrší sedmdesát let. Navíc se dvěma třetinám kuřáků narozeným na začátku minulého století stal jejich zlozvyk osudným. Za posledních padesát let si tabák vyžádal šest milionů životů jen v Británii, na celém světě je to šest milionů ročně, domnívá se další z vědců Richard Peto. A pokud budou lidé kouřit stejným tempem i nadále, tabák připraví o život další miliardu lidí. Jde o velmi reprezentativní průzkum. Trval padesát let a zúčastnilo se ho 34 439 mužů-lékařů narozených v letech 1900 až 1930. Už od roku 1951, kdy se studie rozběhla, vědci sledovali jejich kuřácké návyky, průměrnou spotřebu i to, zda náhodou se svým zlozvykem neskoncovali. Průběžně také vyhodnocovali informace o těch, kteří zemřeli. Sledovaní muži začali kouřit přibližně ve věku 18 let a v průměru "vytáhli" 18 cigaret denně. Doll chtěl původně bádat jen pět let, výzkum byl však tak zajímavý, že ho protáhl na padesát. A tak výsledky jejich studia přicházejí až nyní a jsou velkým překvapením. Mimo jiné dokládají, že odložit cigarety není nikdy pozdě. Tak například, kdo s tímto zlozvykem přestane ve třiceti, má šanci dožít se stejného věku jako ti, kdo nikdy nekouřili. I ve čtyřiceti se to vyplatí: tito lidé zemřou o rok dříve než nekuřáci. V padesáti si protáhnou život o šest let, v šedesáti o tři roky. Kouření způsobuje genetické změny v plicích Na kouření se ve svém výzkumu zaměřili i američtí vědci z Bostonské univerzity. Došli k závěru, že tabák vede ke změně genů v plicních buňkách a genetický vzorec kuřáků je jiný než u nekuřáků. Badatelé očekávají, že tyto výsledky by mohly být využity k předvídání rizika rakoviny plic a že se objasní, jak je možné, že jen deset až patnáct procent milovníků cigaret onemocní rakovinou plic. Studie také naznačuje, že i lidem, kteří kouřit přestali, tato nemoc stále hrozí.
Resveratrol. Sloučenina, která dělá červené víno zdravým, může podle vědců také ukrývat tajemství delšího života. Výzkumníci zjistili, že resveratrol působil na mušky octomilky a červy stejně jako známá metoda, která umožňuje prodloužit život zvířatům včetně opic. Jde o prudké omezení stravy. Objev otevírá možnost, že lidé budou moci užívat pilulky, které budou mít stejný efekt jako omezení stravy - delší a zdravější život. Tvrdí to David Sinclair z lékařské fakulty Harvardské univerzity z Bostonu, který vedl výzkum. "Zjistili jsme, že tato chemikálie může prodloužit životnost každému organismu, kterému ji dáme," řekl Sinclair. "Doufáme, že brzy odhalíme molekuly odpovědné za choroby stáří, jako je třeba cukrovka," dodal. Vědci zjistili, že molekuly zvané Sir-2 proteiny sirtuinů, které se nacházejí v organismech bakteriemi počínaje a člověkem konče, jsou zodpovědné za protistárnoucí efekt omezení kalorií. "Hledali jsme molekuly, které by aktivovaly tento sirituin protein," řekl Sinclair. Jedna fungovala jednoznačně lépe než ostatní. "Když jsem si uvědomil, že to je molekula z červeného vína, málem jsem spadl ze židle. Tohle je molekula, o které se lidé domnívají, že je odpovědná za zdravé účinky červeného vína. Je to záhada," dodává vědec. Sinclairův tým nyní testuje tuto sloučeninu na myších, které jsou člověku biologicky bližší než mušky octomilky. "Pokud to na nich bude fungovat, jsem si jistý, že to bude fungovat i na lidech," říká. |
|