Kuřáci umírají o deset let dříve
MF DNES 23. 06. 2004

Kouříte? Pak si můžete být téměř jisti, že vás cigarety obírají o deset let života. Vyplývá to z dlouholetého a obsáhlého průzkumu britských vědců z Oxfordské univerzity. Ti ke svým zjištěním dodávají: típnout poslední cigaretu není nikdy pozdě.

S každým rokem, kdy se tohoto zlozvyku zbavíte, se zvyšuje i průměrný věk, kterého se můžete dožít.

"Je jasné, že kouření zdvojnásobuje úmrtnost dospělých ve středním i starším věku. Je také jisté, že pokud se toho člověk vzdá, může vyloučit část rizika," řekl agentuře Reuters 91letý profesor Oxfordské univerzity a bývalý milovník tabáku Richard Doll, který v roce 1954 prokázal vliv kouření na vznik rakoviny.

Ze studie vyplývá, že kuřáci umírají dvakrát častěji předtím, než dovrší sedmdesát let. Navíc se dvěma třetinám kuřáků narozeným na začátku minulého století stal jejich zlozvyk osudným.

Za posledních padesát let si tabák vyžádal šest milionů životů jen v Británii, na celém světě je to šest milionů ročně, domnívá se další z vědců Richard Peto. A pokud budou lidé kouřit stejným tempem i nadále, tabák připraví o život další miliardu lidí.

Jde o velmi reprezentativní průzkum. Trval padesát let a zúčastnilo se ho 34 439 mužů-lékařů narozených v letech 1900 až 1930. Už od roku 1951, kdy se studie rozběhla, vědci sledovali jejich kuřácké návyky, průměrnou spotřebu i to, zda náhodou se svým zlozvykem neskoncovali.

Průběžně také vyhodnocovali informace o těch, kteří zemřeli. Sledovaní muži začali kouřit přibližně ve věku 18 let a v průměru "vytáhli" 18 cigaret denně. Doll chtěl původně bádat jen pět let, výzkum byl však tak zajímavý, že ho protáhl na padesát. A tak výsledky jejich studia přicházejí až nyní a jsou velkým překvapením.

Mimo jiné dokládají, že odložit cigarety není nikdy pozdě. Tak například, kdo s tímto zlozvykem přestane ve třiceti, má šanci dožít se stejného věku jako ti, kdo nikdy nekouřili. I ve čtyřiceti se to vyplatí: tito lidé zemřou o rok dříve než nekuřáci. V padesáti si protáhnou život o šest let, v šedesáti o tři roky.

Kouření způsobuje genetické změny v plicích

Na kouření se ve svém výzkumu zaměřili i američtí vědci z Bostonské univerzity. Došli k závěru, že tabák vede ke změně genů v plicních buňkách a genetický vzorec kuřáků je jiný než u nekuřáků.

Badatelé očekávají, že tyto výsledky by mohly být využity k předvídání rizika rakoviny plic a že se objasní, jak je možné, že jen deset až patnáct procent milovníků cigaret onemocní rakovinou plic. Studie také naznačuje, že i lidem, kteří kouřit přestali, tato nemoc stále hrozí.

Skrývá červené víno elixír života?
MF DNES 16. 07. 2004

Resveratrol. Sloučenina, která dělá červené víno zdravým, může podle vědců také ukrývat tajemství delšího života. Výzkumníci zjistili, že resveratrol působil na mušky octomilky a červy stejně jako známá metoda, která umožňuje prodloužit život zvířatům včetně opic.

Jde o prudké omezení stravy.

Objev otevírá možnost, že lidé budou moci užívat pilulky, které budou mít stejný efekt jako omezení stravy - delší a zdravější život. Tvrdí to David Sinclair z lékařské fakulty Harvardské univerzity z Bostonu, který vedl výzkum.

"Zjistili jsme, že tato chemikálie může prodloužit životnost každému organismu, kterému ji dáme," řekl Sinclair. "Doufáme, že brzy odhalíme molekuly odpovědné za choroby stáří, jako je třeba cukrovka," dodal.

Vědci zjistili, že molekuly zvané Sir-2 proteiny sirtuinů, které se nacházejí v organismech bakteriemi počínaje a člověkem konče, jsou zodpovědné za protistárnoucí efekt omezení kalorií.

"Hledali jsme molekuly, které by aktivovaly tento sirituin protein," řekl Sinclair. Jedna fungovala jednoznačně lépe než ostatní. "Když jsem si uvědomil, že to je molekula z červeného vína, málem jsem spadl ze židle. Tohle je molekula, o které se lidé domnívají, že je odpovědná za zdravé účinky červeného vína. Je to záhada," dodává vědec.

Sinclairův tým nyní testuje tuto sloučeninu na myších, které jsou člověku biologicky bližší než mušky octomilky. "Pokud to na nich bude fungovat, jsem si jistý, že to bude fungovat i na lidech," říká.